Formálním konceptem alba Temple Timbre Embers od STROON-a je současná chrámová hudba. Chrámová jen po formy týče stránce, obsahově bez náboženské tématiky. V kompozici a zvuku osmi skladeb je snaha o zachycení majestátnosti, velkoleposti a hutnosti varhanní hudby a zprostředkování tohoto ohromujícího zážitku návštěvníkovi klubu nebo festivalu. Zároveň je zde patrné i propojení na klubovou taneční elektroniku, která se připomíná "flumeovskými" syntezátory. Hudba je taneční, nikoliv však navenek, spíše pulzuje a vtahuje člověka prožívat rytmus, při kterém se ale nemusí fyzicky hýbat. "Snažil jsem se také využívat zvuky jako při kompozici pro komorní orchestr. Tomu odpovídá i jejich rozložení v rámci celé nahrávky, možná si to představit jako smyčcový orchestr s vibrafon. Ve srovnání s předchozí tvorbou je zde vibrafon spíše barvou jako sólovým nástrojem. Je metaforou zvonů v chrámu, "charakterizuje zvuk alba STROON. Obsahovým leitmotivem alba je téma lásky, energie, radosti a prostoru. STROON album věnuje své přítelkyni Kláře, energii, která se objevuje v blízkém vztahu. Tuto inspiraci promítl i do samotných názvů skladeb.