Youcoco

Kytara a bicí, dvě barevné holky, tmavá a světlá. Na místě je psát úvahu na téma Synonymita estetických přívlastků (s ohledem na „syrovou“ a „něžnou“), ovšem propast mezi estetickým a erotickým je jen úzká skulinka, a pokud chceme hledat spojnici mezi Sonic Youth a PJ Harvey, není nutné chodit daleko. Dvojice nástrojů není na překážku a o okleštěném výrazovém vzorníku nemůže být řeč. Optimální průnik lo-fi, americké female písničkářské školy (proč se stydět za Joan Osborne?) i pohlavního indie pop/rocku. Post-punkové kořeny zcela jistě, konotace na české Zuby nehty aka Dybbuk není od věci v žádném ročním období ani geografickém pásmu, a není to jen poklona, která se jaksi hodí a pomáhá. You Coco nejsou tak škrábavé jako raná PJH ani nedisponují nepohodlnou kakofonií alba Confusion in Sex. Ale ovládají nenucenou melodičnost, naježenou protisrst i kočku tahanou za ocas, protože něžná bez syrové je romantická kamufláž a syrová zas příliš surová bez zjemňujícího elementu, jakkoliv dávat rovnítko mezi ženskost a líbeznost je kýč a transgenderová sebevražda. Od Big Now uplynulo něco vody a poslední sezona přinesla personální proměnu, téměř zcela nové trio. Budou hrát i nadále „authentic melodic noise“ nebo „riť pop“? Největší předností raného materiálu a opakovaného poslechu je životní rytmus: jak pronikáte níže a hloub, věci dostávají jiné barvy a odtažitá je najednou otevřená. Láska na třetí pohled není žádné přísloví.